Zpověď Bohu

Trochu se zpožděním, vkládám článek z období adventu, které bylo zvláštní a silně transformační, aniž bych čekala nebo jen tušila, jaký koktejl energií nám bude nabídnut. 

Ale díky obsahu a s blížícím se koncem roku cítím, že článek čekal na dobu, kdy se pomalu loučíme se starým rokem a vkročíme do roku 2021.

Advent

Druhou adventní neděli, vítám s pocity úlevy. Energie posledních dnů, mi dovolila postupně prožít další úroveň vědomí, nejen mé vlastní duchovní zodpovědnosti, ale i kolektivního vědomí lidstva.

Jak symbolické, v tento mystický čas.

Po vstupu do hlubokých, velmi jemných, ale o to mocnějších energií vlastních emočních zápisů, mi nezbývá nic jiného, než opět obrátit svoji pozornost k mé Duši, Vesmíru, „Bohu“ a konstatovat: je to naprosto dokonalé. Děkuji! 

Zpověď Bohu

 Opět jsi mě přesvědčil, o dokonalosti všeho, čím procházím. Nezbývá mi nic jiného, jen tu stát v němém úžasu, s pokorou žasnout nad jednoduchostí a propojeností všeho, čím ve svých životech procházíme. 

Dal jsi mi možnost zažít, jak mohu žít, jak velmi jsem silná, co všechno dokážu, jak mohu milovat sama sebe nebo spíš, jak mám milovat sama sebe. 

Vím, to vše jsem prožila se svými ochrannými štíty a během cesty, kterou jsme spolu procházeli, bylo nutné pochopit mé štíty a ochranu, do nejmenších detailů a souvislostí. 

Pochopit a začít žít svůj život, ne se štíty, ani bez nich, ale s pochopením a propuštěním všeho, co ochranné štíty vystavělo. 

Poléčit svoji bolest všeobjímající láskou, přijetím, pravdou a odpuštěním hlavně sama sobě: což bylo na naší společné cestě asi to nejtěžší, nejdůležitější. 

Důvod mé cesty?

Opustit energii strachu a vstoupit do mocné energie LÁSKY!

Jak jednoduché a přitom tak složité.

Ano, stále se učím. Ponory někdy, tak bolí, kdy mě mé vlastní emoce vtahují, do hlubokých zápisů mé Duše, která touží prožít vše, touží být poléčena, pochopena právě na úrovni, mé vlastní duchovní zodpovědnosti.

Jsou okamžiky, kdy mě nutíš vstoupit, velmi hluboko a prožít ty nejtemnější stíny, kdy se ptám sama sebe: Proč? Kdy tohle skončí?

Ale v okamžiku, kdy se odevzdám vedení mé Duše, víře ve vyšší sílu, v Sebe, v Tebe, tehdy a díky tomu, jsem vyvedena a propuštěna z vlastních okovů.

Jsem moudřejší a za tu moudrost Ti děkuji.

 S láskou a vděčností Ivana